Jak „nadesignovat“ transformaci, aneb vytvoření adaptivní organizace.

V dnešní době každá organizace prochází transformací, digitální nebo koncepční. Nebo už neexistuje. :) Transformace a digitalizace jsou to tak zásadně nadužívaná slova, taková buzzwords, že už se málo vnímá jejich plný význam. Transformace je trochu jako zaklínadlo. Otázka, klíčová, jak se dá zvýšit pravděpodobnost jejího úspěšného provedení. Jak zabránit nechtěným dopadům, nebo dokonce celkovému selhání. Co udělat proto, aby se z transformace nestala pouze disrupce.

Agilita jako rádoby zázračné řešení

Agilita je princip, který je novou realitou velkých korporací. Díky digitalizaci bylo klasické hierarchické řízení neudržitelné. Agilita je organizační princip, je to nastavení struktury, částečně procesů a kultury. Ale ani agilita samotná není všespásná. Nemluvě o schopnosti organizací tento kulturní přerod zrealizovat. Širší pojem adaptability – schopnost organizace rychle reagovat na změnu, je širší a přesto přesnější směr.

Rychlost inovací / road-to-market

Rychlá schopnost změny, zavádění novinek a inovací, rychlá reakce. Extrémně důležité. Agilita velmi pomáhá, protože urychluje procesy. Umožňuje existenci „samostatných“ týmů, které jsou schopné vyvinout absolutně jinou dynamiku než je standardem v hierarchické struktuře schvalování a reportování. Nicméně větší inovace a nové produkty potřebují větší kontrolu nad implementací. Je potřeba popsat scénáře, vybrat nejefektivnější. Mít co možná největší jistotu dopadů. Systém pro zavádění implementací urychluje celkový proces přípravy a i provedení. Vede ke snížení počtu iterací a tedy k daleko větší akceschopnosti v krátkodobém i dlouhodobém horizontu.

Transformace, strategie a její exekuce / Change by Design

Většina transformací se nepovede. Důvodem zdaleka není absence strategie, vůle, odhodlání a aspirace. Důvodem je nezvládnutá exekuce.

Je to extrémně náročný proces, který se těžko dá garantovat. To, co je možné udělat, je snížit riziko celé operace. První krok proto je mít nástroj, který je schopen datově popsat exekuci. Rozvést jí ze strategie do scénářů pro strukturu, procesy, technologie, produkty, jednotlivé iniciativy. To umožní popsat dopady scénářů a optimalizovat tak výsledný scénář. Data urychlí a zjednoduší rozhodování. Umožní komunikaci a propojení týmů.

Nejde se nevrátit k analogii ke standardní architektuře. Nikdo nedělá ani drobnou rekonstrukci budovy bez architektonického plánu, který jasně popisuje, kudy jsou tažené elektrorozvody. Potřebujeme architektonický plán. Potřebujeme tým, který mu v nějaké podobě rozumí. A potřebujeme se všichni shodnout na tom, že je základem pro úspěšnou realizaci rekonstrukce.

Adaptivní enterprise

Agilita a holistická perspektiva se na první pohled zdají být v opozici. Opak je pravdou. Čím více agility, tím více holistického pohledu je potřeba. Tyto přístupy jsou komplementární a společně přináší schopnost adaptability organizace. Oba přístupy mají totiž stejný cíl.

Je to akceschopnost organizace díky většímu propojení struktury, procesů, strategie a technologií do funkčnějšího celku, který není paralyzován přílišnými pravidly, hierarchiemi a restrikcemi. Je pravda, že agilita primárně usiluje o síť vysoce výkonných, poměrně nezávislých týmů, téměř mini-businessů, které umožní pružnost.

Tohle ale rozhodně neznamená absenci potřeby celostního pohledu. A absence ambice řízení z pohledu celku. Celostní pohled neznamená apriorní rigiditu. I když je pravda, že tradiční nástroje, postupy a práce s daty k tomu často vedou. Nicméně chytrá data, integrace výstupů, které zachovají celostní pohled, ale v dynamické živé kvalitě, může být stejně flexibilní jako agilní týmy.

Naopak, ty zásadně posílí, když budou mít relevantní data, která podpoří jejich iniciativu datovým přístupem a která bude představovat větší míru kontroly. Riziko, které business podstupuje, má totiž svoje hranice.

Je těžké najít správného partnera v organizaci na diskuzi o benefitech propojení agility a celostní architektury. Nicméně tlak reality businessu je tak velký a agilní transformace postoupila do té míry, že se situace postupně zlepšuje.

Value-driven strategie a rozvoj byznysu

Strategie v něčem zůstává královskou disciplínou. Hodnotové zaměření strategie a transformace celému snažení dodává rozměr poslání, které je snahou o lepší svět. Exekuce v tomto pojetí bude vždy ta zdánlivě jednodušší část. I kdybychom na tuto perspektivu částečně přistoupili, je důležité si uvědomit, že i tvorba strategie je „designový“ proces, který vyžaduje data. Který vyžaduje chytrý, dynamický a živý popis organizace. Jinak staví na sice vysoce odborných, ale domněnkách. Datově postavená strategie od samotného začátku navíc přirozeně vede k přesnému popisu exekuce a vyhodnocování jednotlivých milníků a jejich optimalizace.

autor Zuzana Behová