Solution ≠ Enterprise Architektura

Holistická Enterprise Architektura (zkráceně HEA) je stále více rozšiřující se disciplínou, a to zejména ve vyspělých zemích světa v prostředí velkých společností z různých oblastí působnosti, jako jsou telekomunikace, bankovní sektor, energetika, automobilový segment, government či samotné technologické firmy. V rámci centrální Evropy je HEA teprve v plenkách. Několik společností v tomto regionu již má postupně se rozvíjející oddělení HEA. V jiných společnostech se provádějí dílčí procesy, které HEA zahrnuje, avšak bez vzájemné koordinace a řízení. Bohužel, nejčastěji opakujícím se rozpoložením je stav, ve kterém organizace není schopna zodpovědět banální otázky, které jsou nezbytné pro její fungování, jako například: Výpadek kterého fyzického serveru zapříčiní nefunkčnost kterých služeb? A které konzumenty služeb to ovlivní?

Dezinterpretace Solution a Enterprise Architektury

A právě tyto otázky dokáže Holistická Enterprise Architektura důvěryhodně zodpovědět a poskytnout nejen samotné odpovědi, ale také návrh zlepšení, plán jejich doručení a samotné nezbytné řízení dodávek. V regionu centrální Evropy se mnohdy mylně zaměňují termíny  Solution Architektura a Enterprise Architektura. Většina společností zabývající se vývojem IT systémů, ať už pro vlastní potřebu nebo pro zákazníky, disponuje oddělením nebo týmem Solution Architektury. Jejím účelem je, zjednodušeně řečeno, zajistit, aby bylo dodáno to, co si byznys (zákazník) objednal, v souladu s definovanými požadavky a v požadované kvalitě, rozpočtu a čase. Důležitým pojmem je právě byznys. Enterprise Architektura má podobný cíl jako Solution Architektura, a to vytvářet hodnotu pro byznys prostřednictvím technologii. Enterprise Architektura se však zaměřuje na celou organizaci, ne jeden IT systém. Vytváří tvz. big picture organizace s důrazem na stanovené strategické cíle, motivaci, byznys procesy a strukturu organizace, IT služby, aplikace a infrastrukturu, na které jsou nasazeny. Kromě toho, ve specifických segmentech zkoumá také výrobné provozy, materiály, či zařízení organizace a mnoho dalšího. Jejím základním cílem je objektivizace reality organizace a propojení všech relevantních komponent v určité úrovni abstrakce. Zmíněná úroveň abstrakce může být přitom odlišná pro jednotlivé organizace. V zásadě však Enterprise Architektura nebude zkoumat a objektivizovat všechny židle a stoly, které jsou v kancelářích organizace. Enterprise Architektura se spíše zaměří na stanovenou strategii organizace, dlouhodobé a krátkodobé cíle a s jejich poznáním zkoumá aktuální stav jednotlivých relevantních byznys procesů, IT služeb a aplikací, které podporují jejich fungování a fyzická zařízení, která zajišťují chod aplikací. Následně zhodnotí aktuální stav (big picture) a navrhne zlepšení pro cílový stav, tedy moment v době, do které organizace chce směřovat. Samotnou realizaci dodávek dílčích IT řešení pro cílový stav organizace již mohou realizovat týmy Solution Architektury (ve výsledku tedy Enterprise Architektura zahrnuje mimo jiné i Solution Architekturu). Tímto cyklickým postupem dokáže Enterprise Architektura redukovat náklady, eliminovat redundantní IT systémy/procesy/infrastrukturu, optimalizovat procesy a v podstatě celou organizaci. Enterprise Architekturu lze rozdělit podle domén na několik částí jako byznys architektura, aplikační architektura, datová architektura či technologická architektura. Jak jejich názvy napovídají, každá se věnuje specifické doméně organizace. Vzhledem k různé zralosti organizace a jejímu oddělení Enterprise Architektury, může samotná Enterprise Architektura zahrnovat jen některé z výše uvedených částí, nejčastěji aplikační a technologickou architekturu.

Celostní obraz organizace včetně propojení – HEA

Termín Holistická, který je přidán k Enterprise Architektuře, neznamená nic jiného než to, že Enterprise Architektura se zabývá organizací jako celkem a zkoumá všechny části Enterprise Architektury, přičemž se častokrát nesnaží nutně hledat přesné hranice mezi jednotlivými doménami.

Častými problémy, kterým čelí společnosti, se kterými otevíráme diskusi o Holistické Enterprise Architektuře, jsou zejména:

• roztříštěnost dat v separátních systémech,
• absence vzájemného propojení těchto dat,
• manuální správa dat,
• neaktuálnost dat,
• absence standardizace.

S těmito problémy souvisí negativní dopady jako enormní množství manuální práce, duplicitní systémy a procesy, nekonsolidovaná data, nákladovost, dlouhé a častokrát neuspokojivé dodávky změn. Holistická Enterprise Architektura jednoznačně umožňuje předcházet těmto problémům a dopadům. V tomto bodě by se někdo mohl ohradit, že HEA sice má velký přínos, avšak její implementace v prostředí organizace s nízkou zralostí je příliš nákladná. „Nemáme dostatek peněz na to, abychom si mohli dovolit nedisponovat Enterprise Architekturou“, tato parafráze známého citátu dostatečně vystihuje nákladovost HEA. Na jedné straně stojí investice, které jsou potřebné k zavedení HEA, na straně druhé jsou náklady a rizika, která vznikají v důsledku absence HEA.

Počátky Holistické Enterprise Architektury v organizaci

V momentě, kdy organizace pochopí nezbytnost Enterprise Architektury, spustí proces jejího zavedení. V tomto procesu však často dochází k prvním chybám, které se v konečném důsledku projeví buď v neadekvátním poměru nákladů na Enterprise Architekturu a jejích přínosech, nebo v horším případě totálním selháním Enterprise Architektury.

HEA je vhodné implementovat do každé větší organizace, která disponuje netriviálním množstvím procesů a IT systémů, které podporují jejich chod. Enterprise Architekturu je třeba vnímat nejen jako disciplínu, ale také jako oddělení a proces. Oddělení Enterprise Architektury, kromě členů týmu, potřebuje také kolaborativní platformu, v jejímž rámci budou vznikat Enterprise Architektonické modely zahrnující objektivizovaná a propojená data organizace (zmíněný big picture). Enterprise Architektura jako disciplína nabízí široké spektrum referenčních modelů pro různé sektory. Prostřednictvím nich lze znovu použit různé standardizované modely. Nicméně, navzdory propoužití takových referenčních modelů, první chybou je pracnost a časová neefektivnost (rozuměj dlouhotrvající procesy zavedení a pozdní projevení přínosů, pokud vůbec), která zavádění HEA mnohdy doprovází.

Jedním z prvních kroků při zavádění HEA do organizace je také identifikace zdrojů dat. Mnoho společností se zaměřuje pouze na podmnožinu dat, která je reálně třeba konsolidovat v Enterprise Architektonických modelech. Častým příkladem je zaměření se pouze na aplikační portfolio a absence dat o nákladech či operativních a monitorovacích datech o těchto aplikacích. Zde dochází k druhé významné chybě, kdy v Enterprise Architektonických modelech absentují potřebná data.

V neposlední řadě, v počátcích Enterprise Architektury dochází k nevhodnému nastavení Enterprise Architektonických procesů. Důsledkem toho je, že v čase začnou vznikat duplicity v datech a samotné modely se stávají nepřehlednými a neudržitelnými. Kromě toho, nevhodně nastavené procesy zabraňují vzájemné kolaboraci zainteresovaných. Zainteresovanými v tomto případě nejsou jen samotní Enterprise Architekti, ale také manažeři, DevOps, Solution Architekti a mnoho dalších rolí, které se do Enterprise Architektury více či méně zapojují. Někteří z nich vystupují jako konzumenti dat, kdy informace z Enterprise Architektury potřebují pro rozhodování. Jiní vystupují jako zprostředkovatelé dat (DevOps) nebo přímo s těmito daty pracují (Enterprise Architekti). Zároveň s rostoucím objemem dat v Enterprise Architektonických modelech se zvyšuje i komplexita, která je ovšem reálná v prostředí velkých organizací, tedy není jen součástí samotných modelů. Důležité je správně popsat tuto reálnou komplexitu prostřednictvím Enterprise Architektonických modelů, přičemž zjednodušení nemůže být lineární. Naopak v modelech musí být zachována všechna potřebná propojení mezi prvky objektivizované skutečnosti. Jinak řečeno, nestačí k tomu Excelové tabulky… Třetí chybou je absence důvěry v Enterprise Architektonická data a neschopnost kolaborace zainteresovaných.

Platforma pro efektivní zavedení a udržení Enterprise Architektury v ekosystému organizace

BiZZdesign je robustní kolaborativní platforma, jejíž využití pomáhá předcházet vzniku chyb při zavádění HEA a eliminuje důsledky těchto chyb. BiZZdesign ekosystém popisuje prostředí, do kterého lze BiZZdesign implementovat.

BiZZdesign ekosystém poskytuje přehled vestavěných integrací a podporu výměnných formátů. Kromě toho BiZZdesign disponuje Open API (REST) ​​a vlastním skriptovacím jazykem pro zabezpečení importu (ale také exportu) dat z externích systémů v pravidelných intervalech. BiZZdesign tímto způsobem vytváří Single Source of Truth, kdy konsoliduje enterprise architektonicky relevantní informace z externích, typově zaměřených, aplikací jako jsou CMDB, finanční systémy, CRM, DMS, SMS a jiné byznys systémy. Single Source of Truth zároveň zajišťuje objektivizaci a propojení jednotlivých dat do grafických modelů přes:

• automatizaci tvorby pohledů a diagramů,
• automatickou identifikaci objektů (ochrana před vznikem duplicit),

nad kterými je možné provádět různé dopadové analýzy a spravovat protfolia pro různé katalogy dat jako aplikace, procesy, infrastruktura a podobně. S využitím takové implementace platformy BiZZdesign do prostředí organizace je možné vyvarovat se chybám při zavádění HEA. Samotná kolaborace je zajištěna přes intuitivní webovou platformu HoriZZon, kde mají přístup k datům v reálném čase všichni zainteresovaní, kteří mohou zároveň interagovat s živými a dynamickými daty přes analytiku, pokročilé vizualizace, Explore, Inspect funkcionalitu či dynamické dashboardy.

Srozumitelné vizualizace pro byznys

Paradoxem dnešního fungování v řadě organizací je, že byznys a IT fungují jako separátní sila. IT často vyvíjí systémy pod vlastní záštitou, s vlastníkem přímo z IT oddělení a na základě požadavků IT. Tento způsob fungování však organizacím škodí, jelikož se vyvíjejí systémy bez ohledu na byznys, mnohdy zbytečně. IT oddělení musí úzce spolupracovat s byznysem, protože IT musí vyvíjet systémy pro podporu byznysu, zefektivnění, zrychlení a optimalizaci jeho fungování, ne naopak. Tento jev s sebou přináší i problém s dorozumíváním mezi byznysem a IT. Výstupy generované IT musí být věcné a srozumitelné pro byznys. BiZZdesign v tomto směru nabízí dynamické vizualizace pro různé oblasti, jako Risk&Security, Customer Journey, BMC, Portfolio management a jiné. Nejdůležitějším prvkem je přepoužití dat z katalogů Enterprise Architektonického modelu v jednotlivých vizualizacích a automatická identifikace konfliktů na pozadí (například v rámci vizualizaci životních cyklů aplikací a infrastruktury, na které jsou nasazeny). Tímto způsobem se předchází vzniku duplicit v Enterprise Architektonickém modelu, dochází k zachování všech relevantních propojení od strategie až po fyzická zařízení a poskytnutí smysluplných informací pro byznys za účelem podpory rozhodování.

Výše popsaný problém souvisí také s oddělením Enterprise Architektury. Jeho poziciování ve strukturách organizace se liší od jedné společnosti k jiné. Při pořizování Enterprise Architektonicky nezbytných systémů (ať už se jedná o kreslítko nebo platformu) do rozhodování vstupuje kontroling. Přirozeně tak již v rámci prvních fází etablování Enterprise Architektury organizace dochází k začlenění různých rolí z IT a byznysu do samotného oddělení Enterprise Architektury. Proto je nezbytné již od začátku klást důraz na to, aby jednotlivé výstupy Enterprise Architektury byly srozumitelné pro všechny zainteresované, včetně byznysu.

Holistická Enterprise Architektura je nezbytnou budoucností pro organizace nejen v regionu centrální Evropy. Potřeba efektivního řešení rostoucí komplexity s sebou přinese naléhavý požadavek na investice do vytvoření a zlepšování Enterprise Architektury v organizaci. Pozitivní zprávou, která se ukazuje ze zkušeností zahraničních korporátních společností je, že prvotní investice se v určitém horizontu vrátí v podobě eliminace rizik a optimalizace nákladů spojených se samotnou komplexitou.

autor Jozef Melicherčík